Vyhledávání

Lékařská posudková služba (LPS) se při svém výkonu posudkové činnosti pro potřeby systému sociálního zabezpečení opírá o spolupráci a podklady od ošetřujících lékařů, zejména všeobecných praktických lékařů (VPL). V systému nemocenského pojištění dokonce převažuje posudková péče ošetřujících lékařů nad posudkovou činností lékařů LPS.

V práci ukazujeme stručně historii a operační techniku zavádění transpedikulárního fixátoru, jednoho ze základních spondylochirurugických výkonů. Transpedikulární fixace je bezpečná operační technika, která umožní okamžitou obnovu opěrné a ochranné funkce páteře, repozici obratlových posunů, derotaci a repozici skoliózy, obnovu normálního postavení osy páteře.

Pomůcky k zajištění průchodnosti dýchacích cest a kyslíkové léčby se používají u nemocných s poruchou vědomí, při kardiopulmonální resuscitaci, u anestezovaných nemocných a u nemocných s poruchami průchodnosti dýchacích cest v urgentní medicíně a v intenzivní péči. Invazivita zajištění průchodnosti dýchacích cest závisí na řadě okolností. Záleží na typu neprůchodnosti dýchacích cest, na potřebné době zajištění průchodnosti dýchacích cest, typu postižení nemocného, potřebě umělé plicní ventilace a riziku aspirace krve nebo kyselého žaludečního obsahu. U nemocných, u kterých jsou použity pomůcky k invazivnímu zajištění průchodnosti dýchacích cest, je nutná komplexní péče a vybavení sterilními pomůckami, protože otevřené dýchací cesty jsou zbaveny ochranné činnosti horních dýchacích cest, které slouží jako filtr. Sliznice dutiny nosní má nejen čistící a filtrační funkci, ale je přirozenou přípravnou vdechovaného vzduchu, který se zde ohřívá a zvlhčuje. Vyřazení činnosti nosu a vyvedení dolních dýchacích cest před ústa nemocného vyžaduje proto aseptický přístup k dýchacím cestám jako k chirurgické ráně a zajištění ohřátí a zvlhčení vdechované směsi.

Ve studiiním materiálu je uvedeno zobrazení a popis základních nástrojů a pomůcek používaných v záchovné stomatologii. Studiiní materiál je určen zejména pro obor Préklinické zubní lékařství. Součástí textu jsou též údaje o možnostech použití jednotlivých nástrojů a pomůcek.

Výukový materiál určený pro studenty 2. ročníku všeobecného i zubního lékařství. V první části se studenti seznámí se základními vlastnostmi a funkcemi krve. Druhá část je věnována fyziologii krevní plazmy, a to konkrétně jejímu množství v organismu, skladbě a funkčnímu významu jejích jednotlivých složek.

Multimediální prezentace shrnuje základy fyziologie buněčných receptorů a je určena pro studenty 2. ročníku všeobecného lékařství. V prezentaci jsou komentovány a animovány základní principy fungování membránových a jaderných receptorů a jsou uvedeny i nejtypičtější příklady jednotlivých typů receptorů.

Dýchací soustava, jejíž hlavní funkcí je především výměna krevních plynů, má pro život člověka nezastupitelný význam. Zajímavé je, že dýchací soustava embrya člověka prochází při svém ontogenetickém vývoji i vývojem fylogenetickým. Každý z nás měl tedy v embryonální době založeny žábry. Již vyvinuté plíce před naším narozením připomínají houbu, nasáklou vodou. Při narození je odstraněn poslední pozůstatek toho, co nás s vodními živočichy pojilo; průchodem porodními cestami je vytlačena tekutina z plic a nahrazena vzduchem.
První část skript pojednává o vývoji, anatomické stavbě a funkci dýchací soustavy. Dále se zabývá základními vyšetřovacími metodami v plicním lékařství. Jako i v jiných klinických oborech medicíny, používá plicní lékařství (=pneumologie) základní diagnostický „čtyřlístek“ – anamnézu, fyzikální vyšetření, základní laboratorní vyšetření a základní zobrazovací metody (tj. zde prostý rentgenový snímek hrudníku). Tento čtyřlístek je pak v pneumologii doplněn navíc typickou plicní „kapičkou“ rosy na čtyřlístku; součástí základního vyšetření je i vyšetření plicních funkcí (tj. spirometrie). V další kapitole se pak hovoří o příznacích plicních chorob. Čtenář skript má možnost se blíže seznámit s rozmanitými projevy plicních chorob a hlouběji identifikovat charakteristiky těch základních, jimiž jsou dušnost a kašel.

Materiál „Základní typy dědičnosti ve schématech“ vznikl jako doplňkový studijní text k praktickým cvičením z genetiky pro studenty prvních a druhých ročníků. Zjednodušeně charakterizuje jednotlivé typy monogenní dědičnosti a charakteristické rysy přenosu zmiňovaných znaků v genealogických schématech. Pro ilustraci jsou uvedeny některé příklady těchto základních typů dědičnosti.

Přehled právní úpravy, způsobilost k výkonu povolání, odborná způsobilost, zdravotní způsobilost, bezúhonnost, specializovaná způsobilost, specializační vzdělávání (vzdělávací programy, zařazení do oboru specializačního vzdělávání, průběh, rezidenční místo, přerušení, rozhodnutí o ukončení vzdělávání, prohlubování kvalifikace, kvalifikační dohoda, atestační zkouška), certifikovaný kurz, celoživotní vzdělávání.

Článek shrnuje principy hemostázy jako celku, hlavně se zaměřuje na koagulaci a vysvětlení starého a nového modelu koagulační kaskády. Uvádí přehled důležitých součástí hemostázy, jejich funkcí a interakcí. Dále přináší přehled základních koagulačních testů, používaných v rutinní klinické praxi, vysvětluje způsob jejich provedení a interpretaci výsledků.

Soubor komentovaných videosekvencí k praktiku Meteorologie seznamuje studenta se základní problematikou měření relativní a absolutní vlhkosti vzduchu a významu těchto veličin v medicíně. Jsou zde komentovaným způsobem předvedeny postupy, jak provádět jednotlivé kroky tohoto praktika a vhodným způsobem jsou na praktických ukázkách vysvětleny fyzikální principy, které jsou s tématem spojeny. Pro každou veličinu se seznámíte s jednou z možností, jak ji můžeme měřit a získané výsledky porovnáme s optimálními hodnotami pro náš organismus. Z aktuální relativní vlhkosti vzduchu také vysvětlíme výpočet pro teplotu rosného bodu.

Minigalerie základních ultrazvukových obrazů si neklade za cíl být vyčerpávajícím atlasem ultrasonografických obrazů. K tomu slouží několik mimořádných publikací v odborné literatuře. Zde jsou uvedeny jen základní fyziologické a některé patologické obrazy vybraných tkání a orgánů, které mají sloužit k orientaci studentů všech ročníků studia medicíny v této diagnostické zobrazovací oblasti.

 Pro úspěch asistované reprodukce je nezbytné, aby: oocyty určené pro oplodnění in vitro měly dostatečný obal expandovaných kumulárních buněk, zdravou ooplazmu a přítomné pólové tělísko. Pro výběr spermie je často uplatňován postup mikroskopické selekce, kterou se lze vyhnout anomálním tvarům hlavičky a bičíku. Po oplození je mnohdy používán tzv. time-lapse systém a analýza morfologie embrya během jeho dělení. Morfologie gamet a embryí nás tak provází celým procesem asistované reprodukce – jak ale jednotlivé anomálie rozeznat?

Systém práva. Postavení medicínského práva v rámci právního systému České republiky. Přehled právní úpravy medicínského práva v ČR: Ústavní zákony a ratifikované mezinárodní smlouvy - Úmluva o ochraně lidských práv a svobod, Listina základních práv a svobod, Úmluva o lidských právech a biomedicíně, výčet významných zákonů a podzákonných právních předpisů (nařízení vlády a vyhlášky ministerstev) pro oblast medicínského práva.

V první kapitole jsou popsány základní funkce a charakteristiky imunitního systému. Imunitní systém se podílí na udržování homeostázy organismu. Druhá kapitola se zabývá bariérovými funkcemi těla a obrannými mechanismy. Ve třetí kapitole jsou popisovány vlastnosti antigenů. Většina antigenů patří do skupiny T-závislých antigenů, které jsou schopny vyvolat protilátkovou odpověď pouze při spolupráci B lymfocytů s TH buňkami. Čtvrtá kapitola charakterizuje receptory nespecifického imunitního systému a adhezivní molekuly. PRR (pattern-recognition receptors) receptory slouží k rozpoznání „nebezpečných struktur“ patogenních mikroorganismů. Významnou skupinu představují Toll-like receptory (TLR).

Druhý díl naší elektronické učebnice pokračuje v probírání základů klinické imunologie se zaměřením na nespecifický imunitní systém. První kapitola popisuje charakter a působení komplementového systému. Tento systém více než 20 sérových bílkovin představuje jednu z nejdůležitějších složek nespecifické imunity. Druhá a třetí kapitola se zabývá antigen prezentujícími buňkami, mezi něž patří makrofágy, dendritické buňky, monocyty a B lymfocyty. Kapitola popisuje vývoj buněk, jejich povrchové molekuly a funkci, jíž dominuje funkce antigen prezentační, představující spojnici mezi nespecifickým a specifickým imunitním systémem. HLA systém, o němž pojednává čtvrtá kapitola, je souborem povrchových, individuálně specifických molekul, díky nimž je imunitní systém schopen rozpoznat vlastní struktury od cizích. V páté kapitole je vysvětlena problematika cytokinů. Jde o signální molekuly, jimiž mezi sebou komunikují buňky imunitního systému, případně jimi regulují vlastní funkce. Cytokiny působí prostřednictvím specializovaných receptorů, často mají redundantní účinek a řadí se do různých skupin, např. podle struktury, převažujícího účinku ad. Tyto látky představují hlavní regulační mechanismy imunitního systému, které jsou v přehledu shrnuty v šesté kapitole. Sedmá kapitola naší učebnice se zabývá zánětem, což je obranná reakce organismu, která může být vyvolána chemickým či fyzikálním poškozením tkáně, mikrobiálním podnětem nebo nádorovým bujením.

Druhá část Základů medicínského práva se věnuje: Vztahu lékaře a pacienta, Povinnostem lékaře (zdravotnických pracovníků) k pacientovi, Poskytování zdravotních služeb lege artis a Non lege artis, Soudním znalcům a znaleckému posudku, nezávislé odborné komisi, Informovanému souhlas pacienta, nesouhlasu pacienta s poskytnutím zdravotních služeb (reversu), Dříve vyslovenému přání, Poskytování zdravotních služeb a hospitalizaci pacienta bez souhlasu, Omezovacím prostředkům, Oznamovací povinnosti poskytovatele zdravotních služeb a detenčnímu řízení.

Materiál je určen pro studenty všeobecného lékařství 2. ročníku. Obsahem materiálu jsou základní informace o iontových kanálech a membránovém a akčním napětí srdečních buněk. Třetí kapitola podává stručný výklad principu elektrokardiografie. Závěrečná kapitola pojednává o řízení elektrických vlastností srdce.

Materiál s názvem Genetická vazba a základy LOD analýzy je určen širokému spektru vysokoškolských studentů, především studentům prvních ročníků všeobecného lékařství, studentům zubního lékařství případně studentům oborů s přírodovědným či biologickým zaměřením. Stejně tak ale poslouží všem, kteří se zajímají o genetiku a chtějí si rozšířit své znalosti. Materiál se zabývá problematikou odhalení genové vazby a použitím LOD skór testu.

Základy farmakokinetiky popisuje a vysvětluje základní farmakokinetické parametry a procesy. Měl by studentům pomoci pochopit základní principy charakterizující eliminační procesy prvního a nultého řádu, porozumět pojmům jako jsou eliminační poločas léčiva, clearance, distribuční objem, biologická dostupnost, kumulace léčiva nebo nelineární kinetika, a to s pomocí řady názorných grafů a schémat. V neposlední řadě obsahuje příklady výpočtů některých farmakokinetických parametrů a vzorečky nezbytné pro úspěšné zvládnutí části praktických cvičení z farmakologie.

Ilustrovaný přehled technik a vysvětlení principů optické a elektronové mikroskopie, s nimiž se studenti lékařství setkávají ve studiu biologie, histologie, embryologie a patologie.

Specifické imunitní mechanismy dělíme na humorální, které jsou zprostředkovány protilátkami a buněčné, které jsou zprostředkovány T lymfocyty. T a B buňky mají na svém povrchu antigenně specifické receptory, kterými rozeznávají jemné detaily antigenů. Charakteristickým rysem specifických imunitních mechanismů je imunologická paměť, která je zprostředkována paměťovými T a B buňkami. T lymfocyty nerozeznávají pomocí svého TCR nativní antigeny, ale rozeznávají pouze fragmenty antigenu navázané na molekulách HLA na povrchu buněk. Pro jejich aktivaci je nezbytný kontakt s vhodnou APC. T lymfocyty dělíme do několika subpopulací, které se liší svojí funkcí a některými povrchovými znaky, z nichž jsou nejdůležitější TH1, TH2 a Tc lymfocyty. TH1 lymfocyty stimulují přeměnu makrofágů na aktivované makrofágy a TH2 lymfocyty spolupracují s B lymfocyty a napomáhají tak produkci protilátek. Cytotoxické T lymfocyty jsou schopny zabíjet buňky infikované viry či jinými intracelulárními patogeny nebo nádorově pozměněné buňky.

Hlavní složkou specifické humorální odpovědi jsou protilátky (imunoglobuliny) a jejich producenti B lymfocyty. K hlavním funkcím protilátek patří opsonizace, podíl na aktivaci komplementu, schopnost neutralizace, regulační efekty. B lymfocyty se po aktivaci vyvíjejí v plazmatické buňky, které jsou hlavními producenty protilátek. Rozeznáváme pět izotypů protilátek:IgG, IgA, IgM, IgD a IgE, které rozlišujeme podle odlišných typů těžkého řetězce. Vývoj B lymfocytů probíhá v kostní dřeni, kde vzniká široký repertoár antigen specifických protilátek, které následně procházejí selekčními procesy. Primární imunitní odpověď je reakcíspecifického imunitního systému na první setkání s antigenem.Charakteristická je pro ni delší fáze latence. Naproti tomu na sekundárníodpovědi se při dalším setkání s antigenem podílejí paměťové lymfocyty aprotilátky, a proto je rychlejší a silnější.

Tento studijní materiál je určen pro všechny studenty lékařských a přírodovědně zaměřených fakult, kteří chtějí získat nové vědomosti v oblasti obecných základů kultivace buněčných linií a buněčných modelů nádorové transformace. Materiál je rozdělen do 7 kapitol, ve kterých jsou přehledně zpracovány základní operace s buňkami v optimálních kultivačních podmínkách, typy buněčných kultur, popis jejich růstového cyklu, proliferace či diferenciace. Poslední kapitola je věnována kultivaci buněk nádorů s uvedením rozsáhlé tabulky vybraných nádorových linií z American Type Culture Collection, Rockville, Maryland, U.S.A.

Text je věnován základům měření a zpracování naměřených dat. Jako syntéza přírodních věd se medicína opírá o empirická data získaná měřením. Naprostá většina těchto měření je dnes zprostředkována elektronicky a zpracování získaných výsledků je automatizováno. Moderní technologie tak nesmírně přispěly k efektivitě a spolehlivosti měření a jsou velkým přínosem pro instrumentální diagnostiku. Vedlejším efektem je ale jakási „ztráta identity“ měřících zařízení, která se svým vnějším vzhledem navzájem podobají (klávesnice, displej atd.) ačkoli jde často o zařízení zásadně se lišící měřící metodou a typem měřeného signálu (veličiny). Uživateli těchto moderních zařízení tak princip měření často uniká a spoléhá se na data zobrazená na displeji nebo vytištěná tiskárnou. Kritický pohled na získané výsledky, který může vyloučit zásadní metodické chyby způsobené obsluhou nebo chybnou přípravou měření, je nezbytným předpokladem úspěchu. Jedním z motivů vedoucích k volbě tématu tohoto textu je i několikaletá zkušenost z praktické výuky fyziologie s využitím univerzálního elektronického systému Biopac student Lab.

Studijní materiál je určen pro studenty všeobecného lékařství 2. ročníku. Obsahem materiálu jsou základní informace o mechanismech kontrakce srdečního svalu, srdečním cyklu a zevních projevech srdeční činnosti.                                                                                                                                                              

V této části skript je popsána obrana proti různým patogenům a nádorově pozměněným buňkám. Imunitní systém musí být schopen rozlišit škodlivé patogeny od mikroorganismů, které nejsou nebezpečné. Způsob obrany proti infekci závisí na vlastnostech patogenu. Příliš silná nebo dlouhotrvající imunitní odpověď může způsobit větší poškození hostitele než samotný patogen. Pro imunitní systém je obtížné rozpoznat nádorové buňky, které exprimují řadu autoantigenů. Pokud jsou imunitním systémem rozpoznány, mohou se v obraně proti nim uplatnit nespecifické i antigenně specifické imunitní mechanismy. Dále jsou zde popsány základní laboratorní metody, které slouží ke stanovení humorálních či buněčných složek imunitního systému. Jde o kvantitativní či kvalitativní testy, které jsou založeny na specifické reakci antigenu s protilátkou.

Šestá část elektronických skript se zabývá popisem čtyř typůimunopatologických reakcí podle Coombse a Gella. První je zprostředkovánaprotilátkami IgE a tvoří podklad alergické reakce. Druhý typ imunopatologickéreakce je zprostředkován protilátkami izotypů IgG a IgM a je základemprotilátkových autoimunitních reakcí. Imunokomplexové reakce představují třetítyp imunopatologické reakce a hlavní roli v nich hrají komplexyantigen-protilátka. Čtvrtý typ imunopatologické reakce je zprostředkován Tlymfocyty, které je řídí i realizují. Kapitola dále popisuje nejčastější typyprimárních (vrozených) i sekundárních(získaných) poruch imunity – imunodeficiencí, popisuje jejich příčiny idůsledky, stejně jako diagnostiku a léčbu se zvláštním zřetelem na substitučníléčbu imunoglobuliny. Závěr kapitoly představuje popis principů a příkladyaktivní a pasivní imunizace.

Obecné podmínky trestní odpovědnosti. Trestné činy fyzických osob ve zdravotnictví. Usmrcení z nedbalosti. Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti a ublížení na zdraví z nedbalosti. Účast na sebevraždě. Neposkytnutí pomoci. Šíření nakažlivé lidské nemoci. Nedovolené přerušení těhotenství. Nedovolené nakládání s lidskými tkáněmi a orgány. Nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským genomem. Zbavení a omezení osobní svobody. Neoprávněného nakládání s osobními údaji. Poškození cizích práv . Ohrožení pod vlivem návykové látky. Výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, šíření toxikomanie. Přijetí úplatku. Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu. Nepřekažení a neoznámení trestného činu. Trestní odpovědnost právnických osob.

Výukový materiál obsahuje přehledné rozdělení aferentních nervových zakončení. Jednotlivé typy opouzdřených i neopouzdřených aferentních nervových zakončení jsou morfologicky charakterizovány. Přidána jsou i schémata s popisem. Modul je doplněn mikrofotografiemi s doprovodnými ilustracemi.
Flashová animace umožňuje procházet vybrané struktury preparátu v definovaných zvětšeních i s detaily.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. V tomto videu uvidíte izolaci DNA z FFPE tkáně, nyní již deparafinované. Výhodou možnosti izolovat DNA z parafínových bločků je skutečnost, že se dostáváme k materiálu genomové DNA, která by byla za normálních okolností nedostupná /bločky z archivu/. Nevýhodou je, že musíme počítat s omezeními pro následné analýzy DNA. DNA je fragmentovaná, v méně čisté podobě, často máme omezený výtěžek a následné analýzy je tomu třeba přizpůsobit. Takto izolovanou DNA můžeme použít například k detekci mutací, polymorfismů, omezeně k sekvenaci.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. V tomto videu uvidíte izolaci RNA z FFPE tkáně, nyní již deparafinované. Výhodou možnosti izolovat RNA z parafínových bločků je skutečnost, že se dostáváme k materiálu - celkové RNA, která by byla za normálních okolností nedostupná /bločky z archivu/. RNA je rychle degradována a tak takto staré vzorky vhodné pro izolaci RNA nejsou jinak dostupné. Nevýhodou je, že musíme počítat s omezeními pro následné analýzy. RNA je fragmentovaná, v méně čisté podobě, často máme omezený výtěžek a následné analýzy je tomu třeba přizpůsobit. Prostřednictvím takto izolované RNA nejčastěji hodnotíme expresi genů.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. Prvním krokem izolace NA je příprava řezů cílové tkáně. Tento postup je obsahem tohoto videa. Většinou připravujeme řezy dle hematoxylin-eosinových preparátů s vyznačenou oblastí, ze které budeme NA izolovat. Na mikrotomu nakrájíme několik řezů, které odstraníme (svrchní oxidovaná vrstva obsahuje nejvíce degradované NA). Následně připravíme 10-20 µm silné řezy o celkové velikosti přibližně 12x12 mm, ze kterých budeme izolovat DNA a RNA izolovat. Dále před vlastní izolací NA provedeme deparafinaci tkáně. Takto získanou tkáň již podrobíme lyzi a následně izolujeme DNA a RNA.

Představujeme výsledky trojrozměrných rekonstrukcí povrchu těla a orgánů 4 zárodků a plodů člověka (temenokostrční délka 19, 27, 58 a 60 mm) a 3 plodů hlodavce druhu norník rudý (temenokostrční délka 16 mm) ze sbírek Ústavu histologie a embryologie LF UK v Plzni.                                              

Studijní materiál je určen pro studenty 3.-5. ročníku zubního lékařství. Seznámí je s potřebnými znalostmi o pulpě, její morfologii, fyziologii a zároveň i patologickými stavy. Obsahuje potřebné vědomosti jak pro průběžnou zkoušku tak státní zkoušku v oboru Konzervační zubní lékařství a endodoncie.

Autoři se v prezentaci zabývají relativně méně často se vyskytujícími záněty v oblasti očnice, které vznikají na podkladě odontogenní infekce. Shrnují patofyziologii vzniku tohoto onemocnění, jeho klinické projevy, diagnostiku, léčbu i možné komplikace, a to z pohledu zubního lékaře i maxillofaciálního chirurga

Kolemčelistní záněty jsou záněty měkkých tkání obličeje, krku a v okolí čelistí různé etiologie, zdaleka nejčastěji bakteriální. Jedná se většinou o akutní až urgentní patologické stavy, které mohou být život ohrožující i s možností trvalých následků. Předkládaná přehledová prezentace se zabývá především záněty odontogenní etiologie.

Soubor komentovaných videosekvencí k praktiku Detekce ionizujícího záření seznamuje studenta se základní problematikou tohoto tématu a jeho významu v medicíně. Jsou zde komentovaným způsobem předvedeny postupy, jak provádět jednotlivé kroky tohoto praktika a vhodným způsobem jsou na praktických ukázkách vysvětleny fyzikální principy, které jsou s tématem spojeny. V první části je popsána funkce scintilačního detektoru, ve druhé je pak ukázáno měření přirozené radioaktivity, tzv. pozadí. Třetí část popisuje, jak lze podle spekter jednotlivé radioisotopy identifikovat. V závěru pak zjistíme, že námi obdržená ekvivalentní dávka záření v průběhu praktik je naprosto zanedbatelná.

Soubor komentovaných videosekvencí k praktiku Ochrana před ionizujícím zářením seznamuje studenta se základní problematikou tohoto tématu a jeho významu v medicíně. Jsou zde komentovaným způsobem předvedeny postupy, jak provádět jednotlivé kroky tohoto praktika a vhodným způsobem jsou na praktických ukázkách vysvětleny fyzikální principy, které jsou s tématem spojeny. V první části je ukázáno měření přirozené radioaktivity, tzv. pozadí. Druhá a třetí část popisuje demonstraci ochrany před ionizujícím zářením vzdáleností a stíněním.

Soubor komentovaných videosekvencí k praktiku Bezpečnost práce s elektrickým zařízením seznamuje v první části studenta se standartním zapojením elektrické instalace odpovídající většině instalací v České republice. Najdeme zde vysvětlení významu zapojení jističe v elektrickém rozvodu. V další části si ukážeme možná nebezpečí rozvodu a důvody úrazů elektrickým proudem. V poslední kapitole pak vysvětlíme význam chrániče.

Výukový materiál je určen pro studenty 2. ročníku všeobecného lékařství, ale může sloužit jako studijní materiál i v dalším průběhu pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. Shrnuje dosud známé informace o procesech probíhajících při zástavě krvácení. Zabývá se strukturou i funkcí buněk, které se v těchto procesech uplatňují.

Adaptační změny organismu zvláště vytrvalostního sportovce musíme znát, poněvadž někdy imitují onemocnění. Může tomu však být i naopak a diferenciální diagnóza bývá často obtížná. Ve stati jsou uvedeny klinické projevy v oblasti kardiovaskulárního a dýchacího systému, hemopoetické změny a změny funkce ledvin. Prezentace se zabývá i diving reflexem, který může být u některých sportovců velmi výrazný.

Přednáška z oboru Tělovýchovné lékařství pro 4. ročník všeobecného směru LF UK v Plzni.
Adaptace se týká především kardiovaskulárního systému a projevuje se v následujících ukazatelích:
Známky hypertrofie levé komory srdeční na EKG křivce, které je nutno odlišit od hypertrofické kardiomyopatie pomocí echokardiografie. Dále se objevuje prodloužení PQ intervalu, RBBB inkompletní, vysoké T z levého prekordia. Mohou být SVES a KES v klidu, které mizí při zatížení nebo při atropinovém testu. Dále je objasněn diving reflex, myogenní erytrocytóza a leukocytóza a vliv pohybové aktivity na funkci ledvin.

Prezentace seznamuje studenty zubního lékařství s trestním zákoníkem platným od 1.1.2010, přístupem zubního lékaře k problematice trestního práva a hodnocením závažnosti poranění pro orgány činné v trestním řízení. Aktualizuje studijní literaturu – Dvořák M., Kilian J.: Základy forenzního zubního lékařství, Praha Karolinum2007.