Ing. František Barták

Text je věnován základům měření a zpracování naměřených dat. Jako syntéza přírodních věd se medicína opírá o empirická data získaná měřením. Naprostá většina těchto měření je dnes zprostředkována elektronicky a zpracování získaných výsledků je automatizováno. Moderní technologie tak nesmírně přispěly k efektivitě a spolehlivosti měření a jsou velkým přínosem pro instrumentální diagnostiku. Vedlejším efektem je ale jakási „ztráta identity“ měřících zařízení, která se svým vnějším vzhledem navzájem podobají (klávesnice, displej atd.) ačkoli jde často o zařízení zásadně se lišící měřící metodou a typem měřeného signálu (veličiny). Uživateli těchto moderních zařízení tak princip měření často uniká a spoléhá se na data zobrazená na displeji nebo vytištěná tiskárnou. Kritický pohled na získané výsledky, který může vyloučit zásadní metodické chyby způsobené obsluhou nebo chybnou přípravou měření, je nezbytným předpokladem úspěchu. Jedním z motivů vedoucích k volbě tématu tohoto textu je i několikaletá zkušenost z praktické výuky fyziologie s využitím univerzálního elektronického systému Biopac student Lab.

Tato část navazuje na úvod do biokybernetiky. Zatímco první díl byl koncipován jako úvod do problematiky, zahrnující stručné opakování matematických základů nezbytných pro pochopení dalšího výkladu a výkladu základních pojmů biokybernetiky, je látka druhého dílu mnohem blíže fyziologii.

Učební text je určen jako pomůcka pro studium volitelného předmětu Vybrané kapitoly z biokybernetiky posluchačům všeobecného lékařství plzeňské lékařské fakulty. 1.díl budoucího třídílného textu obsahuje vedle stručného výkladu základních pojmů a historie vývoje kybernetiky kapitolu věnovanou matematickému minimu v rozsahu rozšířené středoškolské látky, kapitolu věnovanou základním pojmům v oblasti regulace, řízení, zpětné vazby, kapitolu o charakteristice biosignálů a kapitolu věnovanou základům teorie informace.

V říjnu 2011 se pod záštitou děkana Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, doc. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc. konala 39. pracovní konference KEK s ústředním tématem „Úloha autonomního nervového systému v regulaci srdce a cév“.