Vyhledávání

Nádorové metastázy nacházíme v orofaciální oblasti relativně vzácně. Přesto na ně musí být pomýšleno především v diferenciální diagnostice tumorů hlavy a krku. Mohou být často prvním příznakem závažného onemocnění. Autoři předkládají tři případy metastatického postižení orofaciální oblasti. V příspěvku je zahrnut i extrémně raritní případ metastázy hepatocelulárního karcinomu do dolní čelisti.

Předložená práce se zabývá nádorovými markery, které lze využít při vyšetřování pacientek s podezřením či již diagnostikovanou epiteliální ovariální malignitou. Produkce nádorových markerů patří mezi základní charakteristiky přítomnosti maligních nádorů. Jsou zde diskutovány základní charakteristiky vybraných markerů CA125, HE4, CEA, CA19-9, TK, MonoTotal, či TPS.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. Prvním krokem izolace NA je příprava řezů cílové tkáně. Tento postup je obsahem tohoto videa. Většinou připravujeme řezy dle hematoxylin-eosinových preparátů s vyznačenou oblastí, ze které budeme NA izolovat. Na mikrotomu nakrájíme několik řezů, které odstraníme (svrchní oxidovaná vrstva obsahuje nejvíce degradované NA). Následně připravíme 10-20 µm silné řezy o celkové velikosti přibližně 12x12 mm, ze kterých budeme izolovat DNA a RNA izolovat. Dále před vlastní izolací NA provedeme deparafinaci tkáně. Takto získanou tkáň již podrobíme lyzi a následně izolujeme DNA a RNA.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. V tomto videu uvidíte izolaci DNA z FFPE tkáně, nyní již deparafinované. Výhodou možnosti izolovat DNA z parafínových bločků je skutečnost, že se dostáváme k materiálu genomové DNA, která by byla za normálních okolností nedostupná /bločky z archivu/. Nevýhodou je, že musíme počítat s omezeními pro následné analýzy DNA. DNA je fragmentovaná, v méně čisté podobě, často máme omezený výtěžek a následné analýzy je tomu třeba přizpůsobit. Takto izolovanou DNA můžeme použít například k detekci mutací, polymorfismů, omezeně k sekvenaci.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. V tomto videu uvidíte izolaci RNA z FFPE tkáně, nyní již deparafinované. Výhodou možnosti izolovat RNA z parafínových bločků je skutečnost, že se dostáváme k materiálu - celkové RNA, která by byla za normálních okolností nedostupná /bločky z archivu/. RNA je rychle degradována a tak takto staré vzorky vhodné pro izolaci RNA nejsou jinak dostupné. Nevýhodou je, že musíme počítat s omezeními pro následné analýzy. RNA je fragmentovaná, v méně čisté podobě, často máme omezený výtěžek a následné analýzy je tomu třeba přizpůsobit. Prostřednictvím takto izolované RNA nejčastěji hodnotíme expresi genů.