Vyhledávání

Nezhoubné nádory jater nejsou v popředí zájmu díky častým a nebezpečnějším zhoubným nádorům jater. Hlavně zhoubné sekundární nádory jater – např. metastázy kolorektálního karcinomu jsou v naší republice velice závažným problémem.                                                          

Výukový materiál obsahuje popis základní histologické stavby jater a žlučových cest. Text je doplněn přehlednými schématy, mikroskopickými fotografiemi jaterní tkáně a přehledem vybraných onemocnění jater a žlučníku.

Karcinom močového měchýře vychází z kmenových buněk urotelu. V naší laboratoři jsme vypracovali dva nové metodické přístupy k identifikaci a charakterizaci těchto kmenových buněk. Stabilní transfekce genu pro zelený fluoreskující protein pod kontrolou doxorubicin-responzivního promotoru umožňuje vizualizovat kmenové buňky na základě konstitutivní exprese efluxnich pump. Společná kultivace s nádorovými fibroblasty zásadně přispívá k udržení kmenového charakteru kokultivovaných nádorových buněk, které se nacházejí v bezprostředním kontaktu s nádorovými fibroblasty.

Bladder cancer originates from urothelial stem cells. In our laboratory, we have established two new methodological approaches towards identification and characterization of these cancer stem cells. Stable transfection of a doxorubicin-responsive green fluorescent protein reporter construct allows for a direct visualization of stem cells given their constitutive expression of efflux pumps. Coculture with carcinoma fibroblasts is crucial for preserving stemness of cocultured cancer cells immediately interacting with carcinoma fibroblasts.

Zhoubné nádory vulvy patří mezi méně častá zhoubná onemocnění žen. Léčba těchto nádorů je multimodální, hlavní léčebnou modalitou je léčba chirurgická. Mezi charakteristické rysy zhoubných nádorů vulvy patří vyšší věk nemocných, a tak musí být často léčebná strategie uzpůsobena celkovému stavu nemocné. V práci se zaměřujeme především na současné přístupy chirurgické léčby, které dokumentujeme obrazovou dokumentací a filmovým materiálem.

Geografické rozložení výskytu hepatocelulárního karcinomu HCC je rozdílné. Zatímco v Evropě,Austrálii a Severní Americe je jeho výskyt poměrně nízký 1-3/100,000 obyvatel na rok, jsou oblasti jihovýchodní Asie a subsaharská Afrika, kde se jeho výskyt pohybuje až 150/100.000 obyvatel na rok. Jeho výskyt je spojen s výskytem viru hepatitídy B HBV a hepatitídy C-HCV v těchto oblastech a jeho objevení se opožduje cca o 30-60 po onemocnění chronickou hepatitidou B a cca 20-30 let po chronické hepatitídě C.

Játra se nejčastěji operují pro zhoubné nádory. Jedná se o nádory primární, tedy o hepatocelulární karcinom a cholangiocelulární karcinom a o nádory sekundární, metastázy nádorů z jiných lokalizací. Sekundární nádory, tedy metastázy kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu, neuroendokrinních nádorů jsou u nás nejčastější příčinou jaterních operací. Další, i když méně častou, příčinou operace jater jsou benigní nádory jater a to hlavně hepatocelulární adenom a jaterní cystadenom, které mohou být prekancerózou. Ostatní nezhoubné nádory jako hemagiom či fokální nodulární hyperplazie-FNH jsou důvodem k operaci méně často a to jen v případě, že nemocného výrazně obtěžují tlakovými bolestmi, či způsobují jiné citelně vnímané obtíže.