Terapie většiny otrav je založena na zajištění základních životních funkcí a zvládnutí aktuálních symptomů. K zabránění dalšího vstřebávání toxických látek z GIT se používají nespecifická antidota. Zrychleného vyloučení některých látek může být dosaženo buď urychlením fyziologických procesů, nebo je nutné použít pro odstranění jedu z organismu mimotělní eliminační metody, které se používají jen u těžkých otrav některými látkami. Pro velmi malý počet látek jsou k dispozici specifická antidota, která neutralizují účinky toxinů jejich vyvázáním v organismu, antagonizováním jejich vazby na receptor či vytěsněním z jiného vazebného místa, doplněním substrátů, jejichž hladiny jsou v důsledku intoxikace snížené, nebo např. blokováním metabolických pochodů, které se podílejí na toxickém účinku látky.
Příloha | Datum | Velikost | Přístupnost [?] | Klinicky citlivé [?] | Licence | |
---|---|---|---|---|---|---|
Specifická antidota | 6.3.2015 | 701.41 KB | uživatel vzdělávací sítě MEFANET | – |
Obsah článku podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Klíčová slova: antidotum, intoxikace, předávkování, paracetamol
citace: Bludovská Monika: Specifická antidota. Výukový portál Lékařské fakulty v Plzni [online] , [cit. 21. 11. 2024]. Dostupný z WWW: https://mefanet.lfp.cuni.cz/clanky.php?aid=423. ISSN 1804-4409.