doc. Ing. Zdeněk Zloch

Celková antioxidační kapacita potravin (TAC) je markerem obsahu látek, které mají potenciální antioxidační účinek in vivo. Ukazuje se, že tato interpretace TAC není vždy spolehlivá, protože na výsledcích jejího stanovení se často podílejí redukční faktory potravin, které nemají z hlediska výživy relevantní biologickou hodnotu. Výpovědní hodnotu TAC je možné zvýšit jejím paralelním stanovením různými metodami a s rozdílnými redoxními činidly.

Stravovací zvyklosti v naší společnosti se vyznačují nadměrným zastoupením potravin živočišného původu, které přispívá k vysoké incidenci neinfekčních chorob hromadného výskytu. V tomto sdělení jsou přehledně uvedeny základní charakteristiky potravin rostlinného původu a jejich význam v prevenci srdečněcévních, nádorových aj. nemocí. Je uvedeno optimální zastoupení jednotlivých základních potravin v ideálně „zdravém“ jídelníčku.

Bioflavonoidy, nazývané původně vitamin P, byly objeveny v citrusech v r. 1937. Poznávání a výklad mechanismu jejich působení na lidský organismus prodělal v minulosti složitý vývoj. V práci jsou prezentovány nynější názory na využitelnost bioflavonoidů u člověka, na jejich antioxidační účinky a funkce v prevenci aterosklerosy a nádorových nemocí.

Nikotin je hlavní návykový alkaloid v cigaretovém tabáku a v jeho spalinách. V lidském organismu podléhá řadě přeměn v různých metabolických drahách, které jsou charakterizovány rozdílnými toxikokinetickými parametry. Z jeho metabolitů má zvláštní význam kotinin, který je markerem kouření s relativně dlouhým poločasem přeměny.

Fytochemické látky jsou přírodní látky obsažené v potravinách rostlinného původu. Mají povahu tzv. sekundárních fyziologických produktů a v jsou člověkem přijímány v množství 0.5 – 1 g denně. Tyto látky a jejich metabolity hrají v lidském organismu mj. aktivní roli při blokování nebo zpomalování procesů aterogeneze a karcinogeneze. V tomto sdělení jsou prezentovány předpokládané mechanismy těchto účinků.

Přírodní látky obsažené v potravinách rostlinného původu působí jako ochranné faktory před aterosklerosou. Kromě antioxidační aktivity ve vztahu k LDL se jim přisuzuje aktivní a příznivý vliv na hemostázu, na krevní tlak a na tvorbu NO v endotelové vrstvě cévní stěny. Hlavními zdroji protektivních fytochemických látek jsou čaje, révová vína, citrusové ovoce, luštěniny a cereálie.

Tzv. redukční diety zpravidla obsahují větší podíl ovoce, zeleniny, cereálií aj. potravin rostlinného původu. V tomto sdělení je popsán nový způsob orientačního hodnocení velikosti příjmu těchto potravin, a to laboratorní stanovení obsahu fenolových látek a kyseliny askorbové v moči a celkové antioxidační kapacity v moči. Jsou uvedeny výsledky těchto měření u obézních pacientek s normální a redukční stravou.

Alkoholické nápoje jsou významnou složkou lidské potravy. Z výživového hlediska se uplatňuje nejen alkohol jako zdroj energie, ale také přírodní látky fenolové povahy, které jsou v nich přítomné. Z hlediska prevence srdečně-cévních nemocí jsou nejvýznamnější resveratroly, katechiny a antokyaniny. Alkohol v mírných dávkách zvyšuje obsah cholesterolu v HDL a snižuje trombogenezi.

Biologické aktivity vitaminu C jsou mnohostranné a dosud nezcela spolehlivě rozpoznané. V tomto sdělení se uvádí přehled novějších názorů na kinetické parametry metabolismu kyseliny L-askorbové, na její funkce jako kofaktoru mnohých enzymů, na diferencované potřeby tohoto vitaminu při různé fyzické a psychické zátěži člověka a na vhodnost nebo přijatelnost tzv. megadávek vitaminu C.

Nutričně přiměřené stravování seniorů je závažný problém související se specifickými somatickými, psychickými, fyziologickými aj. změnami během stárnutí a také se skutečností, že počet osob staršího věku v moderní společnosti rychle přibývá. V tomto sdělení je uveden přehled rozdílných potřeb energie a esenciálních živin a přehled změn v základním složení potravy, které jsou žádoucí u seniorů jakožto předpoklad prodlouženého kvalitního života.