Biologie

I v našem malém státě mírného pásma na nás ve stinných podrostech či na slunných stráních číhá jedovaté nebezpečí v podobě malých bezobratlých živočichů. Někteří mohou člověku způsobit jen neškodné otoky, vyrážky či dýchací obtíže, jiní jsou smrtelně jedovatí. Důležitou roli v účincích jejich jedů hraje i stav imunitního systému postiženého. V materiálu naleznete, kromě základních informací a obrázků, i zajímavosti o dalších reálných otravách na našem území způsobených zavlečenými či vlivem teplého klimatu rozšiřujícími se druhy. V závěru práce jsou shrnuta doporučení o první pomoci.

Tento materiál volně doplňuje dílo Medicínsky významní červi. Jsou v něm navíc probrány ty druhy parazitických červů, jimiž se člověk může nakazit alimentární cestou (nejčastěji z masa zvířecích mezihostitelů) a prostřednictvím členovců (hmyzu a korýšů). Některé choroby jsou celosvětově epidemiologicky velmi závažné (např. filariózy), jiné jsou u člověka vzácné. Lékaři by ale nikdy neměli na jejich možný výskyt zapomínat!

S různě závažnými (i život ohrožujícími) lidskými chorobami způsobenými parazitickými červy se člověk nesetkává jen v tropických a subtropických oblastech, může se jimi nakazit i v naší zeměpisné šířce. Tento studijní materiál má za úkol seznámit studenty medicíny s nejčastějšími helmintózami, na které by neměli ve své praxi zapomínat. Obzvlášť v dnešní globalizované době s možnostmi cestování po celém světě, s nárůstem výskytu chorob imunitního systému či všeobecně se objevující rezistenci organismů vůči léčivům. Materiál je doplněn obrázky a videosekvencemi vybraných parazitů.

Extrakce DNA může znít jako složitý úkol, pro jehož provedení je nutná moderní laboratoř. Ve skutečnosti se ale jedná o jednoduchý proces, který zahrnuje několik obecných kroků a stačí nám k tomu vybavení z kuchyně a běžně dostupné chemikálie. V tomto experimentu je popsána extrakce DNA z fazolí. S podobným postupem ale lze ektrakci DNA provést z jakéhokoli biologického materiálu.

Program „Karyotypy“ vznikl jako doplňkový studijní materiál k praktickým cvičením z genetiky pro studenty prvních a druhých ročníků. Slouží jako jeden z úkolů řešených během praktických cvičení. Cílem je složit karyotyp člověka z jednotlivých párů chromozómů a následně označit, zda se jedná o karyotyp normální, nebo zda jde o karyotyp odpovídající některému z probíraných syndromů (Turnerův, Klinefelterův, Patauův, Edwardsův nebo Downův).

Tento materiál seznamuje studenty s onemocněním Lymeská borelióza, které v České republice postihne ročně zhruba 4 000 lidí. Lymeská borelióza je onemocnění způsobené bakteriemi druhu borrelia burgdorferi. Ačkoliv je vypracována celá řada doporučených diagnostických schémat, je bohužel v řadě případů diagnostika tohoto onemocnění velmi problematická. Prezentace slouží jako podpůrný materiál zejména k volitelnému předmětu Nemoci přenášené klíšťaty.

Tato prezentace by Vás měla seznámit s parazitem způsobujícím malárii, jeho složitým životním cyklem a důsledky malárie na zdraví lidí žijících v endemických oblastech světa. Také nabízí průřez jednotlivými strategiemi v boji s malárií, jejich historií i současností. Dostanete možnost si sami udělat obrázek o tom, proč na nemoc, která lidstvo sužuje už po tisíce let a jejíž příčina je známá přes 100 let, umírá každých 60 sekund někde na světě člověk.
 

S různě závažnými lidskými chorobami způsobenými parazitickými členovci se člověk může setkat na celém světě. Často není nebezpečná samotná infestace, řada členovců přenáší další parazity (viry, bakterie, prvoky i červy) a až ti mohou způsobovat smrtelná onemocnění. Tento studijní materiál má za úkol seznámit studenty medicíny s nejčastějšími parazitózami způsobenými členovci, na které by neměli ve své praxi zapomínat. Obzvlášť v dnešní globalizované době s možnostmi cestování po celém světě, s nárůstem výskytu chorob imunitního systému či všeobecně se objevující rezistenci organismů vůči léčivům. Materiál je doplněn obrázky a videosekvencemi vybraných parazitů.

Tento studijní materiál představuje hmyz, který posunul lidstvo o značný kus dopředu. Jedná se o octomilku obecnou (drosophila melanogaster). V multimediální prezentaci je představen životní cyklus octomilky obecné, určení pohlaví, využití octomilky ve vědě a lékařství. Součástí je i jednoduchý test.

Vzorky tkání fixovaných formalínem a zalitých v parafínu (FFPE) se běžně používají pro přípravu histologických preparátů. U těchto preparátů lze použít přehledná či speciální barvení pro zvýraznění požadovaných struktury nebo použitím protilátek (imunohistochemie) označit a vizualizovat zcela konkrétní typy molekul. Takto ošeřené vzorky (FFPE) se skladují desítky let. Dnešní postupy izolace nukleových kyselin (NA) umožňují izolaci DNA a RNA i z takto ošetřených tkání a využít tak tyto vzorky k analýze DNA a RNA, přestože pro tyto analýzy tyto vzorky nebyly původně určeny. V tomto videu uvidíte izolaci DNA z FFPE tkáně, nyní již deparafinované. Výhodou možnosti izolovat DNA z parafínových bločků je skutečnost, že se dostáváme k materiálu genomové DNA, která by byla za normálních okolností nedostupná /bločky z archivu/. Nevýhodou je, že musíme počítat s omezeními pro následné analýzy DNA. DNA je fragmentovaná, v méně čisté podobě, často máme omezený výtěžek a následné analýzy je tomu třeba přizpůsobit. Takto izolovanou DNA můžeme použít například k detekci mutací, polymorfismů, omezeně k sekvenaci.