Tělovýchovné lékařství

Incidence „nárazu do zdi“ u vytrvalců během závodní kariéry se uvádí až 50%. Jedná se o stav vyčerpání glykogenových rezerv a s tím spojeným poklesem hladiny plasmatické glukózy na úroveň hypoglykémie. Jsou uvedeny možnosti prevence tohoto stavu, výrazně limitujícího výkon vytrvalce, doporučení k rychlé obnově glykogenových rezerv po výkonu a postup v situaci, kdy „náraz do zdi“ hrozí.
 

„Opožděná svalová bolestivost“ („delayed onset of muscle soreness“ – DOMS) je označení bolesti, postihující lokálně některé svalové skupiny s odstupem několika hodin až 1-2 dnů po pohybové zátěži. Nemusí se jednat jen o sportovní výkon. Jedná se o mikrotraumatické postižení svalů, které obvykle po delší dobu vykonávaly tzv. excentrickou činnost. Markerem DOMS bývá zvýšená aktivita intracelulárního enzymu kreatinkinázy (CK) v krevním séru. Dochází k ní v souvislosti se zvýšenou propustností sarkolemy zatěžovaných svalových buněk. V prevenci se uplatňuje metodicky správně vedený trénink s postupným zvyšováním objemu a intenzity zátěže.

Adaptační změny organismu zvláště vytrvalostního sportovce musíme znát, poněvadž někdy imitují onemocnění. Může tomu však být i naopak a diferenciální diagnóza bývá často obtížná. Ve stati jsou uvedeny klinické projevy v oblasti kardiovaskulárního a dýchacího systému, hemopoetické změny a změny funkce ledvin. Prezentace se zabývá i diving reflexem, který může být u některých sportovců velmi výrazný.

Doping provází moderní sport od samého počátku. Uvedena stručná historie i boj proti dopingu. Stať se zabývá jak látkami a metodami zakázanými při soutěži i mimo ni, tak těmi, které jsou zakázány pouze při soutěži nebo jen v určitých sportech. Uvedeny také jejich škodlivé účinky a možnosti terapeutických výjimek.

Sportovce nejčastěji postihují mikrotraumata. Stať pojednává o bursitidách, distenzích a částečných svalových rupturách, zánětech a rupturách šlach, svalových kýlách, myositis ossificans a nejčastějších entezopatiích. Některé z těchto poškození jsou typické pro určitý druh sportu. Pojednáno také o M. Osgood-Schlatter, která se často vyskytuje u mladých sportujících chlapců a o zlomeninách z únavy.

Při volbě cvičení u starších osob musíme brát v úvahu snazší unavitelnost, potřebu delšího odpočinku, zpomalení reakcí, oslabení paměti, zraku, sluchu, sníženou přizpůsobivost, sníženou schopnost vyvinout rychlost, menší sílu a obratnost. Staří si také hůře osvojují nové pohybové prvky. Pohybový aparát, dýchací a oběhový systém jsou méně výkonné. Adaptace na chlad i horku ve stáří klesá. VO2 max s věkem klesá. Vhodným cvičením lze změny zpomalit. Uvedeno pojetí tělovýchovného procesu ve vyšším věku.

Jedná se o časté onemocnění páteře, které začíná již v prepubertálním věku. Uvedeny klinické i rtg projevy nemoci v různých stádiích, vhodná rehabilitace a doporučená i zakázaná pohybová aktivita.